Individuální brýlové čočky

Pod pojmem individuální, někdy též individualizované či personalizované, nalezneme brýlové čočky, které jsou výpočtem optických ploch a zobrazovacích vlastností přizpůsobené konkrétnímu uživateli. Může se přitom jednat o brýlové čočky jednoohniskové, multifokální, bifokální i pracovní (interiérové).
 

Při výrobě standarních brýlových čoček se přihlíží k parametrům, vycházejícím z dlouhodobě udávaných průměrných populačních hodnot. Ty byly historicky na základě sběru dat v rozsáhlých populačních studiích shrnuty do různých modelů "normálního" či "průměrného" lidského oka (např. Gullstrandovo schematické oko, redukované schematické oko apod.).
 

Parametry jednoho z běžně používaných zjednodušených modelů lidského oka. Na základě měření tisíců lidských očí byly stanoveny průměrné délky oka, polohy důležitých bodů a rovin optické soustavy oka a celý složitý optický systém, skládající se z několika prvků a prostředí, zredukován na jednu či několik málo jasně definovaných optických ploch.
 

Další parametry, které se při výrobě brýlových čoček zohledňují, jsou dané jejich osazením v brýlové obrubě a v samotné pozici této obruby na nositelově hlavě a dále pak v anatomických proporcích obličeje. Předpokládá se, že brýle standardně na obličeji "sedí" s určitým sklonem vůči svislici, že jejich očnice vzájemně svírají jistý úhel a brýlové čočky jsou osazeny v určité vzdálenosti před očima. U víceohniskových čoček se pak dále počítá s průměrnou hodnotou očního rozestupu (tedy vzdáleností středu zornice pravého oka od středu zornice levého oka) pro výpočet tzv. insetu, tedy polohy zóny na čtení. Standardní brýlové čočky, zhotovované na základě těchto parametrů, pak svými vlastnostmi ideálně odpovídají "průměrnému" nositeli brýlí s normálními hodnotami jak geometrie oka, tak osazení skel v brýlích.
 

Vztah optických mohutností brýlové čočky a její přední plochy. I výpočet "jednoduchého" standarního brýlového skla není úplně triviální a má své zákonitosti tak, aby výsledná brýlová čočka dobře (bodově) zobrazovala. I proto nemůže mít ve výsledku libovolný tvar, zakřivení, průměr, tloušťku apod.

Vyvstává však jednoduchá otázka: Máme všichni průměrné parametry očí? Máme průměrné anatomické dispozice obličeje? Máme vždy brýle na obličeji nasazené tak, jak by ideálně sedět měly?

Pokud bychom kontrolovali všechny tyto individuální parametry každého jedince zvlášť, zjistíme, že jen minimum osob by vykazovalo ve všech ohledech přesně normoparametry. Zpravidla jedna či více hodnot se do různé míry odlišuje od té "průměrné". Z toho důvodu jen relativně malému množství nositelů brýlí přesně odpovídají parametry běžně kalkulovaných brýlových čoček. Výsledkem pak může být nezcela optimální kvalita zobrazení, ostrost vidění a další nežádoucí efekty, které snižují zrakový výkon.

Každý z nás má parametry svého zrakového ústrojí zcela jedinečné! Každý z nás má jiné proporce obličeje. Každému z nás by jedna a ta samá obruba seděla na obličeji trochu jinak!

Proto jsou tu individuální brýlové čočky!
 

Zatímco pro výrobu standardních brýlových čoček jsou používány normované hodnoty "průměrného člověka", tedy jakéhosi hypotetického a řekněme i ideálního, symetrického jedince, který by byl reprezentativním vzorkem populace, individuální brýlové čočky kalkulují s přesnými daty toho kterého jedince. To umožňuje propočet optických ploch a jejich výrobu za použití nových obráběcích technologií (free-form frézování) tak, abychom funkčnost brýlové čočky maximálně přizpůsobili jejímu uživateli. Hlavní výhodou pak je výrazné potlačení zobrazovacích vad v periferiích brýlových čoček a tím pádem zlepšení jejich zobrazovacích vlastností, rozšíření využitelného funkčního zorného pole u multifokálních brýlových čoček a usnadnění návyku na ně.
 

Zkreslení u brýlových čoček se projevuje zejména u předmětů, zobrazovaných mimoosově. Individuální brýlové čočky umožňují tyto nežádoucí jevy do značné míry eliminovat (zde na obrázku vpravo).


Free-form technologie umožňuje preciznější opracování povrchu brýlové čočky frézováním tzv. "bod po bodu". Díky tomu je možné optické plochy individualizovat dle reálně zadaných dat, což by v dobách klasického vybrušování nebylo myslitelné. 
 

Nejtypičtější formou individualizace brýlových čoček, kterou u svých prémiových produktů nabízejí již prakticky všichni výrobci, je přizpůsobení brýlové čočky přesným parametrům brýlové obruby na nositelově tváři. Jedná se o vzdálenost polohy brýlové čočky od oka (vrcholu rohovky), tzv. delta vzálenost nebo-li vertex distance, dále úhel prohnutí brýlového středu (klíčový parametr zejména u obrub s výrazným zakřivením, např. u sportovních dioptrických brýlí) a úhel sklonu očnice, někdy též označovaný jako inklinační úhel, který je svírán svislicí a rovinou očnice brýlové obruby. Ač se to může zdát nečekané, tyto tři parametry dovedou zásadním způsobem ovlivnit, jak rychle si nositel na nové brýle zvykne a nakolik se bude muset svým brýlím přizpůsobit své zrakové návyky a automatizmy a také nakolik vůbec využije potenciál svých brýlových čoček (dvojnásob to platí o brýlových čoček multifokálních).

Individuální multifokální a interiérové (kancelářské) brýlové čočky je pak dále možné přizpůsobovat na míru celou řadou dalších parametrů od preferované čtecí či pracovní vzdálenosti přes délku progresivní zóny, vyrovnanost stranové decentrace zóny do blízka (tzv. insetu) až po volitelné vertikální rozložení oblastí na dálku a střed (např. počítač). I tato individuální přizpůsobení mají značný význam pro snadnost přivyknutí si na brýle. V některých případech je jejich zohlednění naprostou nezbytností k tomu, aby vůbec brýlová korekce fungovala.

Další kategorii individualizovaných multifokálních brýlových čoček tvoří tzv. lifestylové produkty. Jedná se o brýlové čočky, jejichž design můžeme cíleně ovlivnit tak, že jej upravíme dle požadavků životního stylu jejich nositele. Jiné požadavky na využití zón pro jednotlivé pohledové vzdálenosti bude mít řidič kamionu a jiné člověk pracující v kanceláři u počítače.

 
Design progresivních čoček může být optimalizován podle požadavků nositelova životního stylu. Obvykle se rozlišuje mezi preferencí zón na dálku (obrázek vlevo), nebo na blízko a střední vzdálenost (obrázek vpravo).
 

Nejvyšším stupněm individualizace brýlových čoček je zahrnutí detailních biometrických dat do procesu jejich výroby. Tato jsou získávána vyšetřením na speciálním přístroji (aberometru), který dokáže komplexně analyzovat jednotlivé členy optického systému oka a jejich vzájemné působení. Na našem pracovišti k těmto účelům využíváme pokročilý aberometr DNEye Scanner 2. generace od německé společnosti Rodenstock. Výhodou tohoto aberometru je i schopnost proměření změn refrakčního stavu oka a vlivu zobrazovacích vad vyšších řádů při odlišných hladinách osvětlení. Můžeme tak např. detailněji zhodnotit, do jaké míry se zhorší kvalita vidění (rozlišovací schopnost) při nižších hladinách osvětlení (za tmy a šera). Naměřená data pak lze aplikovat do výpočtu brýlových čoček, které jsou následně schopné lépe fungovat za různých zhoršených světelných podmínek.